… topůrko

Musíme-li pořídit nové topůrko na sekeru, dost možná nám nezbude, než ho také osadit. Tedy před námi stojí úkoly dva. A je jedno, zda topůrko přijde na starou sekeru, kde to původní dosloužilo, nebo na novou, kde naopak násada nevyhovuje. Krátký návod, jak se s tím vyrovnat.

Pořízení topůrka

Nejsnazším způsobem obstarání topůrka je nákup (vlastní výroba dalece překračuje ambice tohoto příspěvku). Takové topůrko má být:

• dřevěné nejlépe jasanové; prodávají se i buková, ale ta jsou méně pružná, těžší a více mění tvar vlivem vlhkosti
• odpovídající délky – pro dětskou sekeru to obvykle znamená 30 cm
• pokud si můžeme vybírat, pak s podélnými lety ve dřevě, tedy s takovými, která vedou ve směru sekání

Čím menší, tím hůře se shání. Nejmenší přitom mají 30 cm. Kde koupíte je, mají i větší. Tedy pár tipů, kde lze sehnat 30cm topůrko:

Nahoře buková násada 30 cm od Levioru zakoupená u Kosteleckého, pod ní 2 jasanové násady zakoupené u Rouska (obě železářství v Nuslích), dole klasická násada 34 cm z kutilství na Florenci.

• Železářství V. J. Rousek v Nuslích. Za 28 Kč prodává pěkné jasanové násady dvou druhů – rovné (netvarované), velmi úzké s rozměry u hlavy 3,9 × 1,8 cm a vahou 135 g a potom skutečně masivní mírně tvarované s rozměry 4,2 × 2,7 cm, vahou 170 g.
• Železářství U Rotta v Holešovické tržnici. Za 28 Kč tam prodávají topůrka, která po Čechách distribuuje Levior. Na jedné hromadě jsou topůrka buková i jasanová za stejnou cenu. Rozměry má 4,2 × 1,8 cm, bukové váží 170 g, jasanové 140 g.
• Nářadí Kostelecký v Nuslích. Násady Levior mají za 22 Kč. Nejsou ale skladem, je potřebné objednat. Mně dovezený kus byl bukový.
• VšeProHobby.cz v Nových Strašnicích. Prodávají za 20 Kč topůrka, která jim dováží Ebas. Mnou zakoupené bylo z jasanu, o kousek tlustší než topůrka od Levioru (asi 4,2 × 2,1 cm).

Nasazení topůrka

Nechceme-li osazovat sekeru, můžeme použít starý trik a odvolat se na zákon: Skaut si sekeru osazuje sám, za pomoci svých představených a vůdců (důraz klademe na poslední slovo). Nevyjde-li to, není se třeba práce obávat.
Před osazením je nutné rozhodnout, zda budeme sekeru klínkovat i dřevěným klínem, nebo si vystačíme se dvěma kovovými. První varianta je kvalitnější, druhá jednodušší. Co budeme v každém případě potřebovat:

• topůrko – dostatečně velké, i když se rozměry často blíží a zřejmě je určuje tradice a možná i nějaká pradávná norma, přeci jen se trochu u jednotlivých kousků liší
• palici na zatloukání topůrka do sekery, klidně postačí kladivo, tím nikdy netlučeme do vlastní sekery, vždy do nějakého dřeva
• nástroj na opracování topůrka, jeho přizpůsobení tvaru oka; nejvíce se mi osvědčil kvalitní pracovní nůž, může se hodit i rašple, apod.
• dřívka a prkénka, kterými si budeme sekeru při práci různě podkládat
• kovový klínek (případně 2) na zajištění. Je běžně dostupný – prodává se tam, kde jsou k mání i topůrka, v kutilských potřebách i hobymarketech. Stojí od 2 Kč. Doporučuji šířku 8 mm.
• pilku na odříznutí stávající násady (pokud není vypadlá) a přiříznutí nové

Pokud budeme používat dřevěný klínek, lze ho vyrobit z tvrdého dřeva (buku) či zakoupit spolu s klínkem kovovým (cena okolo 5 Kč).

Postup při osazování si ukážeme na 13 fotografiích:

1. Zakoupená sekera Juco 400 g jištěná plastovým klínkem. Je známo, že tyto sekery se po čase uvolňují, proto jsem ji rovnou osadil novým topůrkem zakoupeným u Rouska.

2. Stávající topůrko odřízneme co nejblíže sekeře. Někdy ho lze totiž znovu použít a sekeru si tak navíc zkrátit. Takto lze topůrko znova použít právě i u Juca.

3. Odstranění stávajícího topůrka může být náročné. Nejlepší je vrtačkou udělat ze dřeva řešeto. Pokud si sekeru uchytíme do svěráku, vkládáme mezi sekeru a svěrák prkénka.

4. Vytloukání dřeva se dobře dělá s podložením a skrze kolík.

5. Vidíme, že na sekeře není oko zcela rovné a budeme k tomu muset při osazování sekery přihlédnout. Tímto neduhem bohužel Juca trpí (i když v tomto případě je to záměrně znásobeno úhlem fotografování).

6. Pokud používáme dřevěný klínek, nařízneme si topůrko asi do dvou třetin výšky oka. (Tohle je práce, která mně osobně na celém osazování baví zdaleka nejméně.) Kdo na dřevěný klínek kašle, je tohoto kroku ušetřen.

7. Topůrko si začneme zužovat až do chvíle, kdy se nám ho podaří nasadit na okraj oka.  Tato část trvá nejdéle – klidně i 10 minut, pokud to děláme opatrně a pečlivě. Pak si sekeru opět vypodložíme a topůrko do sekery mírně naklepeme. Vždy tlučeme do topůrka, nikdy do železné sekery – je totiž snadné ji mlácením pokroutit.

8. Pak topůrko opět vyklepeme za pomoci několika dřívek. Nasazování a vyndavání slouží k tomu, abychom co nejlépe trefili potřebný tvar, který ořezáváme. Sílu používáme s citem.

9. Na vytlačeném dřevu dobře vidíme, kde máme dále odřezávat. Pokud oko není úplně rovné, ořezáváme topůrko mírně do strany, aby pak ve výsledku byla čepel rovně. Dokud jsem si nepořídil pořádný pracovní nůž, byla pro mě nejhorší tato část práce. Doporučuji se na ni dobře vybavit – buď něčím ostrým a nebo trpělivostí. Dokola naklepáváme, vyndaváme, ořezáváme, atd.

10. V jednu chvíli se nám podaří pižláni dokončit a sekeru nasadit. Pak by měla násada projít zcela skrz a vyčuhovat od 1 do 5 mm. Na druhé straně by měla z oka vystupovat postupně a netvořit schod, případně by zde nemělo být žádné dřevo uštíplé či vytlačené nasazováním.

11. Pokud nasazujeme dřevěný klínek, natřeme ho disperzním lepidlem (třeba Herkulesem) a natlučeme do sekery. Pak necháme lepidlo zatvrdnout. (Šťouravý čtenář si povšimne, že tato fotografie je pořízena za deště, bylo to den poté, kdy už lepidlo ztvrdlo.) Klínek zde použitý byl vyroben ze zbytku bukového prahu. Léta na klínku mají vždy směřovat směrem ke špičce.

12. Když klínek zaschne, uřízneme ho. Pokud topůrko čouhá ze sekery více než nějaký 1 mm, odřízneme i to. Doprostřed se pak zatluče kruhový kovový klínek. Ti, kdo oželeli dřevěný klínek, ať zatlučou 2 kovové klínky.

13. Topůrko obrousíme na jemno (závěrečný šmirglpapír používám s hrubostí 400) a napustíme olejem. Konec.