… nůž

Příspěvek k výběru vhodného nože do skautského oddílu. Zatímco v podobném článku o sekerách šlo obsáhnut dostupný trh, u nožů to nelze – v nabídce jich jsou desetitisíce. Proto uvádím pouze 3 všeobecně známé tipy a snažím se je obhájit.
Bez práce s nožem se člověk stále neobejde a pokud se to děti mají naučit, zaslouží si nástroj, se kterým to je možné.

Otázky související s nákupem nože:

• Pevný nebo zavírací? Pevné nože jsou výrazně levnější, nemají mechanizmus, který se může poškodit a lépe se drží (kuchyňské nože se také neprodávají zavírací). Zavírací jsou skladnější, mohou mít víc nástrojů a jsou společensky přijatelnější.
• Jaký má nůž být? Podrobné zdůvodnění je na konci článku, ale důležité je, že čepel má být ostrá, dlouhá 7 – 11 cm, nerezová a ostří hladké (bez zubů). Zcela jednoduše to má být nůž, kterým nakrájíme cibuli, rajče, chleba (s trochou šikovnosti) i třísky.
• Kde ho koupit? Kromě nožířství jsou k mání v prodejnách s nářadím, rybářským či loveckým vybavením a mnohde jinde, dokonce i ve skautské prodejně.
• Kolik za něj zaplatit? Ceny nových se pohybují od 24 Kč do 32 000 Kč. Podle mé zkušenosti se jen vzácně koupí kvalitní nůž pod 200 Kč. Budu nadšen, když mě někdo opraví.

Shrnutí všeho následujícího textu pro ty, kdo nechtějí číst dále: pokud se rozhodnete pro pevný nůž, zakupte nerezový Morakniv (cena 106 – 254 Kč), pokud chcete zavírací, kupte Opinel (234 – 337 Kč).

Tip 1: pevný švédský nůž

Odshora: Morakniv Companion oranžový, Morakniv Clipper – speciální série pro Bauhaus, Morakniv Basic 511, Hultafors řemeslnický.

Rozhodneme-li se pro pevný nůž, je další volba celkem jasná: švédský nůž typu Mora a to od firem Morakniv či Hultafors. V Čechách se toto označení obvykle nepoužívá a všem tradičním severským nožům se říká finka. Jejich přednosti:

• ocel lepší než z jaké se podobný nůž vyrábí třeba u nás
• trn čepele vede až do ⅔ střenky, proto pevně drží a nevylomí se (výtka směřující proti podobnému noži od Fiskars)
• střenka umožňující jistý a bezpečný úchop; při práci je znát, že si výrobce dal na ergonomii záležet
• odolná a bezpečná zaklapávací pochva, z fotografií působí trochu fórově, ale na omak je mnohem lepší, nůž z ní skutečně nevypadne (a v krajní nouzi poslouží i jako trychtýř)

Mory jsou především pracovní nože. Z tábornických dovedností jsou ideální na hrubší i jemnou práci se dřevem. Při krájení potravin je znát, že se nejedná o kuchyňské nože, ale vyrovnává to jejich vysoká ostrost.
Před nákupem doporučuji si nůž chytit do ruky, trochu s ním zašermovat, pevně ho stisknout, apod. Aby se dobře držel. To lze v holešovickém obchodě Direct, který je také prodává zdaleka nejlevněji. (Tahle reklama je neplacená!)
Solidně zásobeným obchodem se zdá být i Morakniv.cz v Dejvicích. Je dražší, ale víc o něm nevím – nebyl jsem tam.

Morakniv Companion

Délka čepele: 10,4 cm
Celková délka: 21,9 cm
Tloušťka čepele: 2,5 mm
Váha: 82 g (118 g s pochvou)
Cena: 208 – 248 Kč podle barvy (Direct, Holešovice), 369 Kč (JUN, Letná), 279 Kč (Morakniv, Dejvice)

Morakniv Companion fialový (dámský model). Vyrábí se ještě oranžový, modrý a zelený (všechny zářivé) a ve zvláštní seniorské edici i khaki a černý.

Kumpán – nůž určený hlavně dětem. A to pro nízkou cenu a zářivé barvy (kdo ztratí ten oranžový, tomu skutečně není pomoci). Čepel je z nerezu (švédský Sandvik 12c27), rukojeť z gumy, aby neklouzala ani mokrá. Pokud dopředu nevíte, po kterém noži sáhnout, vyzkoušejte Kumpána v krámě jako první. Ale určitě vyzkoušejte i jiné nože s užší střenkou – dětem se mohou držet lépe.
Komu nevyhoví přímo tento Kumpán, pro toho Morakniv připravil řadu variací. Záleží, po čem srdce touží:

• po nenápadné barvě – pro estéty je určen Companion MG (military green), zkrátka Khaki kumpán. V Morakniv.cz za 369 Kč. Je to nejprodávanější Kumpán – pořizují si ho zejména starší ročníky a vzpomínají nad ním na krásná mladá léta v zeleném. A pak je tu Černý kumpán; v Directu za 278 Kč (v Dejvicích ho lze koupit za 279 Kč).
• po tvrdší uhlíkové oceli – Companion MG se dodává i v uhlíku (289 Kč). Na rozdíl od nerezové varianty je tlustý jenom 2 mm. A pak je tu Kumpánův předchůdce – uhlíkový Morakniv Clipper. Ten lze zakoupit v Bauhausu za 229 Kč (seškrabání loga prodejce z pochvy bude to první, co s nožem uděláte). Ale pozor – uhlíková ocel přirozeně a velmi záhy černá a snadno rezne.
• po tlustší čepeli – kdo chce s Kumpánem provozovat taková ta testosteronová alotria, jako je sekání, zabodávání do stromu, vrhání, apod., pro něj je Companion Heavy Duty (Zátěžový kumpán) za 379 Kč. Čepel je tlustá 3,2 mm a nůž o 20 g těžší.
• po tradičním vzhledu s dřevěnou střenkou (jako za císaře pána). Ten ať vyzkouší Classic 2, nůž se střenkou z březového dřeva, červeně lakovanou. Stojí 273 Kč. Opět pozor – i ocel je jako za císaře pána, uhlíková, žádný moderní nerez.

Morakniv Basic

Délka čepele: 9,1 cm
Celková délka: 20,6 cm
Tloušťka čepele: 2 mm
Váha: 78 g (110 g s pochvou)
Cena: 106 Kč (Direct, Holešovice), 209 Kč (Morakniv, Dejvice)

Morakniv Basic 511. Ostatní nože této řady mají stejný tvar, jenom jinak barevnou střenku. Tento konkrétní je z uhlíkové oceli – na špičce je vidět černou mapu, která vznikla po krájení cibule. To je u uhlíkových ocelí běžné. Na pochvě je šmouha po odříznutí knoflíku na zavěšení další pochvy.

Nejlevnější řada nožů Morakniv. A legendární pro svůj poměr ceny a kvality. Střenka je navržena pro pevný úchop. Bohužel dlaně dospělého člověka a pro děti může být nepohodlná.
Nůž má výraznou záštitu. Ta při hrubší práci poskytuje jistotu a účinnou oporu ruky. Na druhou stranu trochu překáží při jiných činnostech, třeba krájení chleba. Lze ji bez obtíží zkrátit, či úplně odříznout. Mnozí to tak udělali. I poté by měl nůž držet v pochvě (je jištěn kapkovitými drážkami na boku střenky). Podobně by mělo jít střenku zmenšit na dětskou ruku.
Šedá pochva má na sobě knoflík k zavěšení další pochvy. Není problém odříznout i ten.
Nůž má více variant:

• červený nůž z uhlíkové oceli za 88 Kč. Cena ideální, jenom pozor na rez.
• zelený nůž s kulatou špičkou za 190 Kč. Bohužel pouze z uhlíkové oceli, nerezový nedělají (buď koupit větší HighQ, nebo Hultafors a nebo odbrousit).
• černomodrý s lepší rukojetí za 275 Kč. To aby z něj méně bolela ruka po hodinách práce. Zajímal bych se o to až v případě, že problém nastane.
• a kdo by chtěl samotnou čepel bez střenky (protože si ji vyrobí sám a lepší), ať vyrazí do Dejvic s 269 Kč.

Hultafors Craftsman's Knife

Délka čepele: 9,3 cm
Celková délka: 20,8 cm
Tloušťka čepele: 2,5 mm
Váha: 76 g (104 g s pochvou)
Cena: 159 Kč (Direct, Holešovice)

Hultafors nerezový s modrou rukojetí. Ostatní varianty nože mají stejný obrys (tedy vyjma toho s kulatou špičkou) a jasně se odliší podle barvy střenky. Černá pochva je pro všechny shodná.

Porovnání řemeslnických nožů Hultafors s výše popsanými Morakniv Basic:

• střenka má v nejtlustším místě obvod 8,2 cm – dětem se tak drží lépe, než Morakniv s tloušťkou 8,6 cm; rozdíl je znát
• základní řada je vyrobena z japonské, nikoliv švédské oceli
• čepel je tlustší – 2,5 mm, stejně jako Morakniv Companion; i tohle je znát, třeba při krájení cibule
• prodává se i nerezová varianta nože se zakulacenou špičkou

Kromě základní nerezové varianty s modrou střenkou můžeme sáhnout i po:

• světlemodré – zakulacená čepel za 160 Kč
• oranžové – model z uhlíkové oceli za 105 Kč (zakulacený uhlíkový typ je žlutý)
• zelené – pevnější čepel o tloušťce 3 mm za 189 Kč
• černomodré – se střenkou potaženou gumou, cena 242 Kč

Videa

O Morách je na YouTube nepřeberně videí. Tisíce zálesáků nám je chtějí ukázat. Užijte si dle libosti. Mně se líbí krátké reklamní video o skutečně pracovních nožích, a jak je to s nimi snadné. Takhle vidí Morakniv sám sebe:

Ve druhém videu se Mora (konkrétně již nevyráběný model 510) mihne jenom okamžik ve 2:10 a snad ani není výslovně zmíněna. Hovoří se tam o nouzovém vybavení do nekonečných kanadských lesů. Pro nás inspirativní hlavně minimalizmem a tím, jak je vybavení obyčejné:

O Morách pak Mors Kochanski mluví podrobněji v jiném sáhodlouhém videu (odkaz vede přímo na dotčenou 14. minutu).

Tip 2: francouzský Opinel

Nahoře Opinel 12 opálený do černa a naolejovaný. Tento model je příliš veliký, hodí se jako cestovní kuchyňák, ale do kapsy se nevejde. Pod ním nejrozšířenější Opinel 8, podomácku obarvený na červeno. Dole 2 kusy velikosti 7 v originálním stavu, s obvyklou i kulatou špičkou. 7, 8 a 9 se tolik neliší čepelí, jako tloušťkou střenky – tím, jak pohodlně se drží v té které dlani.

Opinely jsou zavírací nože s jedinečnou primitivní konstrukcí, navržené jako venkovské nože pro pastevce, dřevorubce a sedláky. Vyrábějí se již přes 120 let v Savojských Alpách. Jejich poslední změnou bylo zavedení pojistky roku 1955. K čistě bukové střence je natlučeným čepem přidělána čepel a zajištěna kovovým kroužkem. Víc nic. Sami si je můžete rozložit a zase složit.
Bývají přirovnávány k Morám – to pro jejich ostrost (stejná ocel Sandvik jako u nožů Morakniv), účelnost, tvar čepele a také soudkovitou rukojeť. Ze všech zavíráků se nejvíce blíží kuchyňským nožům (úzká čepel, protáhlé bříško).
Opinely mají svá velká pro a proti a díky tomu i silné zastánce a odpůrce. Nejprve jejich výhody:

• cena – jiný takhle ostrý zavírací nůž se za podobnou cenu nekoupí
• ostří – tenká čepel z kvalitní švédské oceli, k výborné řezivosti přispívá i plochý výbrus, kdy se čepel zužuje po celé výšce rovnoměrně
• účinná pojistka – jednoduchý systém bránící nechtěnému zavření nože je spolehlivý
• řada velikostí – i pro tábornické účely nabízí Opinel hned několik velikostí, pro nás mají smysl verze 7, 8, 9 a 10 (menší jsou zbytečně malé a 12 zase moc velká)

Ale to, co dělá z Opinelů unikátní nože, přináší i nevýhody. A to zejména dětem:

• bukové dřevo střenky někdy vlhkostí bobtná a nůž pak jde ztuha otevřít
• do otočné pojistky se může dostat prach, který brání jejímu plynulému otáčení
• čepel zužující se kvůli ostrosti směrem ke špičce je tak tenká, že hrozí její zlomení
• pokud necháme nůž ve zcela vlhkém prostředí (třeba v potoce), může i nerezová ocel zreznout (výrobce nějak vyvážil tvrdost oceli a nerezovost; třeba Victorinox používá k výrobě stejnou ocel a jeho čepele sice lépe odolávají vodě, ale jsou měkčí)

Nevýhodám Opinelů lze čelit. Popisuji níže.

Jaký Opinel vybrat

• ocel – vyberte nerezovou s nápisem Inox; uhlíkové Opinely s nápisem Carbon jsou levnější, ostřejší, ale přirozeně černají a reznou
• střenka – kromě základní bukové jsou k mání i dražší sběratelské modely se střenkou z dubu, olivovníku, … Asi budou lepší, ale vyšší cena za to nestojí. Stejně tak jsou s přirážkou některé Opinely barevně lakované, případně s dírou na poutko. Ani tím bych se nenechal zlákat.
• velikost – postačí vybírat mezi modely 7 – 10. Pro nejmenší děti č. 7, vyrábí se i varianta s kulatou špičkou (doporučuji); 8 pro dětskou ruku; 9 pro dámskou a 10 pro pánskou (ten je už o skok dražší i o skok větší). 6 je příliš kapesní a městská a 12 obří, pouze ke zvláštním účelům. Nůž je potřeba v krámě vyzkoušet a osahat víc velikostí.

model Opinelu	čepel (cm)	délka (cm)	váha (g)	Trapper (Kč)	JUN (Kč)
№ 6	7,2	16,5	26	240	269
№ 7)	7,7	17,4	36	243	269
№ 7	8,0	17,7	35	243	279
№ 8	8,5	19,5	43	248	299
№ 9	9,0	20,3	55	277	309
№ 10	10,0	23,0	65	349	379
№ 12	12,2	28,2	110	426	489

Opinely jsou běžně k dostání. Nejlevnější kamenná prodejna v Praze je patrně libeňský Trapper (ceny v tabulce výše, pro srovnání i ceny v JUNu). Automaticky vám tam nechají vybrat nůž z několika kusů, aby se dobře otevíral. (I tahle reklama je neplacená!)
Vzácně lze nalézt i nižší ceny, třeba v nějaké akční nabídce. Světově nejprodávanější model 8 mají za 229 Kč v Decathlonu, ale ostatní nerezové modely nenabízejí.

Péče o Opinel

Drhnoucí pojistka – pokud jde otáčení pojistky ztuha, že to dítě neotočí, je pro něj nůž bezcenný. Pojistku sundáme a obě části očistíme, někdy je potřeba i lehké obroušení plechu či opilování nýtu – na kovu je vidět, pokud někde pojistka drhne. Vnitřek pojistky lze také pro jistotu natřít lehce kolomazí.
Sundavání pojistky je vidět na videu odkazovaném níže. Tam na to používají speciální roztahovací kleště. Mně se to daří i s obyčejnými, jde to i šroubovákem nebo dokonce kolíčkem na prádlo.
Nůž nejde otevřít – pokud buková střenka navlhne, pak nabobtná a čepel se vytahuje s obtížemi. Toto je největší problém Opinelů. Jak mu čelit:

• Nechávat nůž vyschnout. V létě za oknem na sluníčku, v zimě na kamnech, apod.
• Částečně tomu pomůžeme, když k čepu dopravíme mazivo. Na to je třeba dobré rozšířené WD-40, ale nůž přichází do styku s potravinami. Někteří na to tedy používají pokrmový olivový či lněný olej. Jako nejlepší se mi jeví minerální olej na kuchyňské náčiní – třeba IKEA Skydd.
• Impregnací dřeva. Opinel je lakovaný, ale i tak rychle vlhne. Díky laku se potom vlhkost nedostane ven. Proto je dobré se laku zbavit a dřevo napustit olejem. Podobný postup doporučuji i u topůrek seker. U nožů je ale již zmíněný rozdíl, že jimi krájíme jídlo. Tedy je na zváženou, zda použít olej s rozpouštědly (teakový, fermež), nebo nějaký určený pro styk s potravinami. U olejů bez rozpouštědel je lepší několikahodinová lázeň. V obou případech by se pak olejování mělo během let párkrát opakovat. Konkrétní příklad, jak postupovat:

1. čerstvě zakoupený Opinel číslo 8.

2. sundána pojistka (pomocí kleštiček) a polepeny kovové části – hlavně proto, aby se nikdo nepořezal.

3. obroušen původní lak. Z Opinelů se sundavá snadno. Použil jsem nejprve šmirglpapír hrubosti 160 a na dočištění s hrubostí 400. Vyvrtána díra. V originálních Opinelech je široká 3 mm a je uprostřed střenky (a zvyšuje cenu nože asi o 40 Kč).

4. dřevo nabarveno obyčejným lihovým mořidlem. Krok si můžeme odpustit či se v něm naopak vyřádit – dřevo vyřezat, nabarvit, něco si do něj vypálit či ho opálit celý (pak doporučuji odstrojit Opinel úplně).

5. dřevo napuštěno teakovým olejem, přidáno poutko a navrácena pojistka. Okolí čepu bylo speciálně promaštěno minerálním olejem Studd.

Opinel jako polotovar

Občasná péče o Opinel mnoho uživatelů otráví. Ale jiné vlastně těší – láce a jednoduchost z nich dělá ideální polotovar na výrobu zavíráku podle vlastních představ. Lze nalézt nesčetně takto upravených nožů. Výše ukázané barvení na červeno je ta nejjednodušší možnost. Když ponecháme dětského majitele, aby si nůž libovolně zpracoval (vyřezáním, barvením, ohněm), snad si ho bude více cenit a neztratí ho.

Videa

Reklamní video Opinelu – jak se nože vyrábějí (je to krátké a nemluví se tam):

Postup, jak Opinel rozložit a opět složit dohromady. Hned na začátku si povšimněte mazáckého otevření nože poklepnutím:

Tip 3: švýcarský Victorinox

Victorinox je vládcem na trhu kapesních nožů. Pokračuje v dávné tradici specializovaných nářaďových nožů (krejčovských, řeznických, podkovářských, ...) a měšťanských pantátovských nožíků (s dýmkovými nástroji a hřebínkem na knírek) se značnou dávkou helvétské přetvářky nazývaných důstojnické. Victorinoxy tedy nejsou prvotně určeny k pobytu v přírodě, ale naopak v civilizaci.
Jsou skutečně bezúdržbové – ocel je nereznoucí (i za cenu menší tvrdosti), zpracování pečlivé. I po desítkách let čepele pevně drží. Jejich největší nevýhodou je vysoká cena. Doporučím je všem, které neodradí požadovaná částka, neobávají se okamžité ztráty a nechtějí se s nožem dále babrat jeho opracováváním, olejováním a dalšími úpravami.
Protože jsou Victorinoxy všeobecně známé, omezím se na několik poznámek:

• Nástroje – Victorinoxu se daří budit přesvědčení, že čím více nástrojů, tím lépe. Opak je pravdou. Pro mnohé z nich je těžké při táboření najít využití. Nehledě k tomu, že nejčastější příslušenství slouží k otevírání vinných a pivních lahví. Pokud na to majitel myslí, vhod mu přijde: pilka na dřevo, nůžky (jsou tak spolehlivé, že nahradí i nůžky v lékárničce), občas otvírák na konzervy a pro kutily snad i výstružník (na hloubení děr). Pro brejlouny pak smysl dává vývrtka, do které se zasune šroubováček.
• Velikost – Victorinoxy jsou spíš drobné. Malým dětem doporučuji kupovat nože dlouhé 9 cm (s čepelí 7 cm), větším dlouhé 11 cm (s čepelí 8,5 cm; s tím se už krajíc chleba ukrojit dá).
• Model – existuje jich nepřeberné množství. Protože jsou Victorinoxy drahé, vyrábějí i levnější řadu EcoLine lišící se pouze plastem střenky. Ta se nikdy neobjevuje v reklamních materiálech a vyváží se pouze do některých zemí. K nám bohužel stále méně. Pokud to vyjde, zakupte EcoLine a to pouze s nástroji, které chcete.
• Cena je přemrštěná. Například Alza prodává švýcarské nože se 40% marží (přesně). Tím je potřeba poměřovat i případné „slevy“ a konkrétně u tohoto prodejce počkat, až budou nejméně 30%.

Největší riziko hrozící Victorinoxům je ztráta. Druhým je zatuhnutí nepoužívaných nástrojů. Pokud některý neotevřete 5 let, jde to potom už ztěžka. Zprovoznit se dá umytím ve vlažné vodě, naolejováním a postupným rozhýbáním. Ale při tomhle bacha – u opravdu nepohyblivých nožíků s více čepelemi jsem se pořezal jako už dlouho ne.

Video

Univerzální nástroj, který opakovaně pomáhá k přežití svými fantastickými vlastnostmi. Potvrzení světového fenoménu Victorinoxů. Není jím ale nůž, nýbrž člověk. Ukázka filmu Swiss Army Man:

Ještě levnější nože

Pokud někdo ztratí třetí nůž za sezónu, je skutečně na pováženou, jaký další mu pořídit. Mé pátrání po ucházející kudle za pakatel však vždy skončilo neúspěchem. Buď byl nůž nepoužitelný, nebo se po čase rozpadl a nebo ho zdražili. Pokud ale kupujeme nůž na pár měsíců, asi není potřeba klást na něj tak přísné požadavky. Co si tak vzpomínám, že jsem zkoušel – kde lze hledat inspiraci:

• levný nůž v JUNu – skautská prodejna se sympaticky snaží prodávat alespoň jeden opravdu levný zavírák. Nyní je od distributora nekvalitního nářadí Extol, za 85 Kč. Z podobného nože, který prodávali dříve, odpadávaly lepené střenky. U tohohle jsou snad přinýtované.
• KDS EKO – zcela primitivní, roztomilý a přeci funkční zavírací nůž ze Sedlčan se léta prodával za 36 Kč. Jestli si dobře pamatuji, tak i v roce 2011. Nyní stojí téměř šestinásobek. Za tu cenu ho nedoporučím, ale je to ukázka, že se náhodně může objevit nějaký laciný zázrak.
• zavírací nůž Mikov – jediná česká firma se snaží o výrobu více zavíráků. Výsledek je rozpačitý. Buď jsou to nože pro nostalgiky (jako Rybička), nebo kopírují Victorinoxy (a to hlavně cenou, méně kvalitou). Třeba si je někdo koupí z patriotismu, ale tomu bych se při nakupování nožů neoddával, stejně jako nostalgii. Ani jejich elektrikářský nožík už není výrazně levnější než Opinel.
• Albainox – na doporučení prodejce jsem experimentoval i s nožem levnější značky s cenou okolo 300 Kč. Nebudu to opakovat – ze střenky odpadaly šroubky, její dřevo se zlomilo a čepel byla po pár měsících rozviklaná jako u nože za 20 Kč.
• Mil-Tec Bundeswehr – tentokrát na základě pochvalných recenzí na internetu jsem zakoupil uhlíkovou kopii Victorinoxu. Cena 299 Kč mě nezarazila, neboť za tu se před pár lety prodávaly i originální Victorinoxy s říšskou orlicí. Po 2 dnech namáhavější práce se dřevem se noži zlomila pružina. Neopakujte mou chybu.

Nejlepším způsobem, jak přijít k noži, je vlastní výroba. Navíc je to sen téměř všech kluků. Zatím jsem to nezkoušel, ale jednou budu muset. Alespoň tedy video, jak nůž vyrobit za 20 minut. Do třetice upovídaný stařík Mors Kochanski:

Něco o nožích

K čemu nůž slouží

Nůž je osobním předmětem, který se nosí na většinu skautských akcí. Slouží hlavně jako kombinace kuchyňského a pracovního nože. Naopak se nepoužívá jako bojový, vrhací, jídelní. Seznam úkonů, co by takový nůž měl zvládnout (a majitel se s ním měl naučit) v odlišení na děti (do 11ti let) a dorost:

Co má jít udělat dětským nožem:

• odkornit a zašpičatit klacík
• vyřezat lodičku z kůry
• rozkrojit rohlík a namazat ho máslem
• oškrábat brambor

Co má jít navíc udělat nožem pro náctileté:

• rozkrájet chleba na krajíce
• nakrájet cibuli nadrobno
• vyřezat knoflík olivku z tvrdého dřeva, vařečku z měkkého (s pomocí sekery či pily)
• připravit rychle hobliny a třísky na podpal (či lépe vyrobit zápalné dřívko)

Když se hlouběji ponoříme do nabídky nožířského průmyslu, zjistíme, že takto přízemní účel málokdo sleduje a největší zájem je zřejmě o nože, kterým dokážeme proříznout díru v kapotě havarovaného vrtulníku, prosekat cestu hustým mangrovovým porostem, za 8 minut stáhnout uloveného tapíra (možná dokonce i toho tapíra skolit), oholit se v podpaždí a nakonec si vykopat hrob.

Jaký má nůž být

Prodávané nože se obvykle soustředí na vzhled a celkový umělecký dojem. Od toho se oprosťme a vybírejme nůž, který je:

• levný – nože se neustále ztrácejí (někteří jedinci ho ztratí klidně i 3× do roka), také jsou to všechno cvičné nože – majitelé s nimi někdy dělají i to, co by neměli
• ostrý – nejlepším testem, zda je nůž ostrý, je krájení zeleniny – má s ním jít doma nakrájet cibule či rajče. Naopak není nutné mít nůž ostrý jako břitva.
• bezpečný – na bezpečnosti nože se podílí: střenka padnoucí do ruky, tvar čepele (pro nejmenší děti s kulatou špičkou) a u zavíracích nožů pojistka, u pevných pochva
• přeci jen trochu odolný – i když tábornické nože nejsou mimořádně namáhané, mají držet pohromadě a čepel se nemá kývat
• univerzální – měl by umožňovat různé úchopy, směry řezání i práci s odlišnými materiály

Jaký má být konkrétně

Z takových vlastností a předpokládaného účelu plyne, jak má nůž vypadat:

• čepel (nezaměňme čepel s ostřím, ostří je část čepele a nemusí vést po celé její délce)
  • má být dlouhá od 7 do 11 cm podle typu nože a ruky majitele; delší mají přílišnou páku a kratšími se toho uřízne méně. S velkým zjednodušením platí pravidlo, že čepel má mít tolik cm, jak velké číslo rukavic majitel nosí, případně má být dlouhá mezi šířkou dlaně majitele a šířkou dlaně i s palcem.

    

    Měření délky čepele dlaní – kratší čepel, kdy k dlani nepřidáváme palec.

  • široká do 2,5 mm, ale zde hodně záleží na výšce čepele. Tlusté čepele jsou hlavně k sekání a na to má táborník sekeru
  • jednosečná a víceméně rovná bez přílišného zahnutí na konci (jako třeba filetovací nože; takový tvar je šikovný při osvobozování střev ze zajetí břišní dutiny, ale pro děti nevhodný)
  • nemusí být zašpičatělá – dětské nože jsou někdy zakulacené a tak je to taky dobře
• ostří – tupým nožem se dá pořezat mnohem snáze, než ostrým
• je lepší s malým (tedy ostrým) úhlem; podobně jako u kuchyňských nožů
• hladká, rozhodně bez zubů po celé délce; nejen, že se zubaté ostří nedá brousit, ale ta zranění!
• použitá ocel – nože se vyrábějí ze dvou základních ocelí:
  • nerezové – nože jsou o 30 Kč dražší, nedají se údajně vybrousit do skalpelové ostrosti, ale zase jsou bezúdržbové
  • uhlíkové – takové nože jsou levnější, lépe drží ostří, ale reznou, zanechávají na jídle železitou příchuť a vyžadují péči (nijak mimořádnou – nenechat je ve vlhku, po použití otírat)
  Pokud se záměrně nerozhodnete pro uhlík, volil bych jednoznačně nerez.
• střenka (rukojeť) se má dobře držet cílovému majiteli
  • nejlépe dřevěná či plastová a bez zbytečných výstupků (žádná srnčí kopýtka ani futuristické kovové hrany); poohlížel bych se po jednoduchých oválných tvarech
  • není na škodu, pokud má nůž menší záštitu – ta skutečně poskytuje ochranu
  • barva je lepší výrazná. Oceňme cokoliv, co zabrání ztrátě nože. Pokud má nůž dírku či kroužek, přivažme na něj poutko ze zářivě barevného lanka.

Co na závěr? Opravdu drahé firmy prý dodávají ke svým nožům kromě luxusní krabičky a sběratelsky ceněného katalogu i několik náplastí. Ty přibalte také.